Plyn a děs

15. 9. 2013 / autor: Tomáš Rektor

Sýrie narušili tabu. Použila plyn. Nebudu se přít, je to svinstvo. Ale pár rýpavých hlasů se ptalo, proč že dělal Asad takovou pitomost a nevraždil civilisty pěkně postaru, jako všichni ostatní. Plyn je zkrátka tabu. I Respekt se nad tím minulý týden zamýšlel. Jak je to zvláštní, když se jiná zvěrstva promíjejí. Dokonce Hitler jej nikdy nepoužil. (V boji, samozřejmě. Lágry, to je jiná kapitola). Měl k němu extrémní odpor. Snad proto, že jej v první válce snad zažil…

Tabu často nejsou racionální. Zavírat za kouření trávy moc smysluplné není. Za homosexualitu taky ne.

Mohli bychom to odbýt tím, že můžeme být rádi, že aspoň okolo nějakých zbraní posvátná hrůza panuje a škoda, že se to netýká i těch ostatních.

Jenže tabu mívají vnitřní logiku. Často velmi výraznou.

Dá se říct, že život je kompromisem mezi různými strachy. Pokud se nebudu bát šavlozubého tygra, sežere mě. Když se ho budu bát moc, umřu hlady. A podobné je to s bolestí. Bolest je varování před nebezpečím, které musí být dostatečně důrazné, ale je vhodné je někdy potlačit. Když mi tygr ukousne ruku, dobře chápu, že je asi něco špatně i bez bolesti a je podstatné, aby mě bolest neparalyzovala. Začne fungovat, až když se dostanu do bezpečí. Až přestanu bojovat, utíkat.

Jsou ale bolesti, které příliš nemá smysl vypínat. Když jste pod vodou, přijde chvíle, kdy nevnímat nedostatek vzduchu jednoduše nemá smysl.

Vlastně úplně nechápu, proč zrovna tento strach hitparádu vede. Ale je to tak. Dost lidí zažilo panickou hrůzu. Z ničeho nic dostanou strašný strach. Hrůzu, že jestli se něco nestane, přijde konec. Šílenství nebo smrt.

Člověk potřebuje zmizet, utéct, ale není kam, hrůzu si nese v sobě. Ale musí něco udělat. Stejně, jako když je pod hladinou a začíná docházet vzduch. A vypadá to, že při panikách se v mozku skutečně aktivují stejná centra jako při dušení.

Větší hrůza není. Jeden klient vždy vzpomínal, jak četl poznámky hasiče s panickou poruchou. Raději by prý vběhl nahý do ohně, kdyby ho to díky tomu přešlo. A věděl, o čem mluví…

Člověk se bojí bezmoci. Proto má strach v letadle, v kině, v metru. Nemůže odejít, když chce.

Sarin paralysuje. A tím vlastně dusí. Dovedete si představit horší kombinaci?

Přesto toto vysvětlení nestačí. Sarin není první nervově paralytický jed, který člověk proti svým bližním použil. Stejně funguje šípový jed. Kurare. Přitom mezinárodní konvence šípový jed nezakazují…

Kdo ví, třeba je to tím, že naše doba přináší přeci jen víc empatie. A nebo je za tím ještě něco jiného.

Jednak představivost. Ochrnutí dýchacích svalů si nepředstavíme. Dušení následkem vdechnutí plynu –  třeba kouře, ano.

Jenže si umíme představit, jaké utrpení nám způsobí oheň. Ale napalm nikoho tak moc nevzrušuje.

Takže ještě jeden faktor.

Nemoc s nejhorší pověstí? Rakovina. Nejhorší rakovina? Leukemie. Protože je nejčastější? Nejsmrtelnější? Nejhůře léčitelná? Ne. Prostě je to symbol. A zvláštní je, že se v mnohém podobá bojovým plynům.

A nebo ještě jinak. Co je tabu krom chemických zbraní? Zbraně nukleární. Krom prostého faktu, že při troše snahy se jimi lidstvo může vyhubit, skrývají další bonus. Radiaci. A té se taky děsíme. Nepřipadá Vám občas strach z jaderných elektráren iracionální?

A další velký strašák doby míru? CO2.

Leukemie není vidět. Nádor se dá najít, ukázat, buď jde vyříznout nebo ne, dá se na něj soustředit. Ale leukemie je prostě rozlezlá po těle.

Oheň, kulka, šíp, to všechno jde vidět. Slyšet. Sice pozdě, ale možné to je. Plyn, radiace, oxid uhličitý to vše může být všude a nikde. Možná to tu už je. Vraždí nás a ničí. A možná ne.

Plyn a radiace, to je starý strach bez formy, tvaru a tváře. Nepojmenovaná hrůza, která číhá v hlubinách nevědomí. Tak jako ve příbězích Balrog, démon obklopený stínem a tmou. Na nejž trpaslíci narazili, když kopali příliš hluboko…

Prstenové přízraky. Přízraky vůbec. Voldemort. Sauron. Obi van Kenobi. Ti všichni se stanou skutečným nebezpečím, až když ztratí formu. Tvar.

Mnoho pacientů se poškozuje. Řežou, pálí, jinak si ubližují. Nechtějí se zničit. Chtějí dát své bolesti tvar. Neohraničená psychická bolest nejde nést. Konkrétní tělesná bolest přináší úlevu. (Není to zdaleka jediná příčina sebepoškozování..)

A kontrast, že Hitler nikdy nepoužil plyn v poli, ale tak ochotně v lágrech? Nepoužíval jej proti lidem. Jak psal posledně, princip rasismu je v přísném rozdělení světa. Černý a bílý, dobrý a zlý.. Rozdělovat lidstvo na lidi a nelidi je snad staré jako kultura sama, a přepravování v dobytčácích bylo jen dokreslením celé scény. Mimochodem, Hitler v tom nebyl sám. Co jiného je nejnovější hit ruské poslankyně, nabízející ve fotomontáži Obamovi banán?


Komentáře

  1. 15. 9. 2013 22:27 / Richard

    ano, také ve mně plyn evokuje představy, které jste popsal, bolestivá a krutá smrt, panika bezmoc atd., ale ještě nějaký navíc. Jde o zbraň „hromadného“ ničení. Myslím, že mnozí byli nejvíc pobouřeni smrtí nevinných dětí a žen, již si užití takové zbraně vždy vyžádá. Útok je na rozdíl od konvenčních zbraní jakoby nezamířený. Smrt není zacílená, ale šíří se nenápadně a tiše jako temná a děsivá nákaza. Zasahuje každého, kdo jí vstoupí do cesty, není proti ní obrany, tedy pro člověka nevybaveného plyn. maskou. Podobně je to i s biologickými zbraněmi hromadného ničení. Chemická zbraň je jako tichý, jedovatý opar, který velmi krutým způsobem bere životy všem, kteří jsou v jeho dosahu. Zbraň hromadného ničení si nevybírá, není „jakoby“ zacílená, propuká a šíří se bez usměrnění. V jejím dosahu jsou často i sami útočníci, kteří se proti ní musí chránit plynovými maskami, stačí, aby se otočil vítr a….
    Toto však nijak nesnižuje hrůznost použití tzv. konvenčních zbraní.

  2. 16. 9. 2013 11:53 / Tereza

    Proč Obi-Wan Kenobi? Vždyť to byl klaďas od začátku do konce ;)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

O mně

 

Jsem psychiatr a psychoterapeut, zakladatel a vedoucí firmy Terapie.Info, s.r.o, zabývající se komplexní péčí o duševní zdraví. Pracuji i v angličtině (SAE) a francouzštině (Všeobecná státní zkouška). Jsem absolvent lékařské fakulty, absolvoval jsem výcvik v hlubinné psychoterapii SUR, 4 roky individuální sebezkušenosti v gestalt terapii, kurs neverbálních technik. Nyní jsem ve výcviku v psychoanalýze, jsem kandidátem české psychoanalytické společnosti. Od roku 2005 vedu zdravotnické zařízení Terapie.Info, s.r. o zabývající se komplexní péčí o duševní zdraví, dlouhodobě jsem spolupracoval s organisacemi pečující o drogově závislé a o uprchlíky více >

Nejnovější komentáře 

  • Janna: O takovém hezkém článku jsem už dlouho snila. Mám radost. :-)
    / Práce se sny a jinými kompromisními útvary
  • ivan: Dobry den,znate kombinaci antidepresiv ktera by nahradila leky zvane psychostimulancia ? Klasicka antidepresiva rozumi se thymoleptika jsou na urcite poruchy spojene s hypersomnii jako polechatani.A tady sem zrejme narazil na hlavni problem klasickych antidepresiv-oni totiz...
    / Ach ta chemie….
  • Jiří: Jako laik uvažujete dobře, bohužel homosexualita není vyřazena z nemocí bezdůvodně. Nemůžou za to hormony, které produkuje mozek, nýbrž hormony v děloze (Není to potvrzené) Z tohoto pohledu se staví homosexualita na stejnou úroveň jako...
    / Proč se bojíme homosexuálů (a židů)

Facebook