MUDr. Tomáš Rektor / Blog > Temné slunce Smrt

Temné slunce Smrt

19. 11. 2012 / autor: Tomáš Rektor

Podzimní mlhy a chlad nenechají nikoho na pochybách, že léto je skutečně pryč. Dlouhých sedm neděl bude trvat, než prodlužující se dny budou prvním příslibem ještě tak vzdáleného jara. Snad si nelze představit vhodnější dobu pro svátek zesnulých. Či pro článek o temnějším ze dvou sluncí, o smrti.

 

Občas si říkám, jak asi celý příběh začal. Nejdřív ze všeho matku evoluci napadlo (odpusťte prosím antropomorfní personifikaci a oceňte genderovou neutralitu příběhu, kdy je záporná ženská postava vyvážena ženskou postavou kladnou, která by prý ještě větší efekt mohla být černá), že by se tentokrát namísto větších svalů a drápů mohla zaměřit na větší mozek. Drápy jsou drápy, ale na klacek nemají, o klacku s pazourkem nemluvě. Nástroje sice v živé přírodě používá kde kdo, ale většinou to má dáno geneticky a vymyslet, jak třeba za pomoci stébla lovit mravence a pak to naučit zbytek tlupy a mláďata, to už je panečku něco.

Velký mozek znamená velkou představivost. Nemusím zkoušet, co se stane, když strčím hlavu do lví díry. Ani není potřeba abych viděl, jak o udělal někdo jiný. Dokonce se ani nemusím spoléhat na instinkty krvavě zaplacené předchozími generacemi. Můžu si to představit. A když mám ještě větší mozek, můžu mít ještě složitější představy, a v těch už třeba figurují ostatní členové tlupy, díra v zemi a mamut. Taky dá rozum, že se vyplatí, když se v těch představách objevím i já sám. A tak nějak se stalo, že si člověk začal uvědomovat sám sebe. Jak, to je naprostá záhada.

A když si uvědomíme svou existenci, nemáme zas tak daleko k uvědomění si své neexistence, A je zle. Jistě, že o smrti nějak ví i zvířata. Zdá se, že truchlí. Sloni možná někdy i své druhy pohřbívají. (Přikrývají je větvemi. Nesnažte se představit si slona kopajícího díru velikosti slona.) Stejně jako se některá si některá zvířata sama sebe uvědomují. (Savný zrcadlový test zvládne orangutan, ne však pejsek, z čehož máme radost, kazí nám ji straka, ta ho zvládne taky). Ale máme dojem, že u lidí je sebeuvědomění úplně jiné. (Na druhou stranu, ten dojem jsme měli dříve skoro u všeho…)

Ze života s vědomím vlastní smrti a smrti bližních se stal život na okraji propasti. S nahou smrtí, neobalenou vrstvami a vrstvami ochranných valů se nyní takřka nelze setkat. Ale co v těch místech duše zpravidla nacházíme je čistá hrůza. Co to bylo tehdy? Kdo ví. Řekl bych, že taky čistá hrůza.

A tak se náš i inteligentní parapra…dědeček ocitl v zapeklité situaci. K smrti vyděšen zalezl do nejbližší díry a odmítal vylézt ven. Možná o strachu ze smrti ještě stihl říci svým bližním a málem tím přispěl k likvidaci celé tlupy. Pak mu začalo docházet, že zemřít hlady v díře taky není řešení, jenže ven se bál a myšlenky na smrt ho tak rozptylovaly, že by ho tam nejspíš stejně něco hned sežralo. A zatímco si už matka evoluce říkala, jestli to s tou inteligencí nepřehnala, a že by bylo nejlepší nechat vyhynout všechny tvory s inteligencí vyšší než nezbytnou k výrobě pěstního klínu, náš prapředek dostal geniální nápad. Smrtí to přeci nekončí.

Nechci tvrdit, že lidi posmrtný život vymysleli. Nejspíš přišel jako vnuknutí, vize, nebeský hlas. Strach a hlad udělají divy a byliny či houby, které z hladu sežral také. A nejedna teorie tvrdí, že schizofrenie taky mohla udělat své. Tak či onak, geniální to bylo. Najednou bylo možné vedle propasti žít, protože na jejím dně bylo světlo.

Rozhodně to musel být poměrně složitý systém. Nehostinné záhrobí by dostatečně nechránilo před úzkostí, příliš lákavé by zase své stoupence jednoduše přivedlo k hromadné sebevraždě. Co je tedy lepšího, než záhrobí lákavé, kam se ale nedostanou všichni.

Pro chlapce, kteří byli dobří s kyjem, to překračovalo meze chápání. Naštěstí měli hodné kamarády, kteří je za kus mamuta rádi ped věčným zatracením ochránili. Smrt byla najednou nejlepší kšeft na světě. Když přivoláváte déšť, může se sát, že nepřijde. Ale když máte patent na lepší flek v království nebeském… Dokažte, že to není pravda. Navíc, když alternativou je věčné zatracení.

Nechci naše chytré prapředky podezřívat z vypočítavosti. Posmrtný život pro ně musel být objev naprosto zásadní. Museli sami věřit, jinak by to nefungovalo. Byla to obrovská úleva pro ně i pro celou skupinu. Lovcům se rozhodně vyplatilo vyměnit klid v duši za kus mamuta. A naši chytří prapředci byli možná tak cenní, že se vyplatilo neriskovat jejich životy v boji a při lovu a stali se tak prapředky nás všech, co to umí víc s perem, než s lopatou. (Proč jsme tak zbytečně moc chytří je jedna z dalších velkých velkých záhad. Komunisti v tom měli jasno. To práce, matka pokroku. My v tom jasno nemáme, ale ve hře jsou i síly přízemnější, jako je móda či lež. A ano, jste zbytečně moc chytří. I když vám na hodinách matematiky tvrdili něco jiného. Nejsložitější rovnice, kterou potřebujete vyřešit při tlučení do mamuta i při porcování mamuta zní čím víc, tím líp.)

Vítězství nad smrtí je skvělá věc, jenže kmen měl teď najednou dva mocenské póly. Válečníka a  šamana. Střet těchto dvou energií se podařilo vyřešit báječným kompromisem. Nejlepší, co může válečník udělat pro získání věčné blaženosti je padnout za kmen. Za náčelníka. A jestli je snad ještě něco lepšího, pak je to padnout za víru. Obě síly se spojily a zároveň se držely v šachu. Král chrání církev a církev chrání krále. Však je to to taky z boží vůle král.

Jistě, že by si nejraději podřezali  krky a mnohdy to i dělali. Ale ne vždy to šlo. Věřím, že to pnutí společnost destabilizovalo a oživovalo. Kde se obě síly spojily a král byl zároveň knězem, či ještě spíše bohem, vznikaly říše překonávající v životnosti takovou EU dejme tomu stonásobně. I když na vině je nepochybně i evropská direktiva k využívání bičů. Avšak tyto říše nápadně často vedly ke stagnaci.

Zbývala jediná překážka. Ráj po smrti je krása, ale co takhle ráj na zemi? Že tu není? Ale kde že. V lůně ženy. To je příliš silná konkurence. A tak bylo třeba sex zkrotit. Začal se zakazovat. A dělit na sex čistý a nečistý. Čistý je ten, který je posvěcen knězem. Jak jinak. Zkrocení ohromné síly sexu mělo samozřejmě velký význam samo  sobě. Ale o tom zase někdy příště.

Zklamáni? Čekali jste sestup do hlubin lidské duše, a já místo toho povídám báchorky z minulosti? A kde beru přesvědčení, že strach ze smrti je přirozený? Nebojte, není to poslední článek o smrti. A chápejte, i já se potřebuji blížit ke smrti pozvolna. Nejdřív ji nezávazně z dálky poškádlit.

Tento článek je samozřejmě naprostou spekulací. Se spoustou, mnohdy vědomých, nepřesností. Jenže podívejme na současný svět. Mocné církve. A jejich hlavní funkce? Posvětit sex a smrt. (A samozřejmě pracovat s vinou, se smyslem…) Kněží smrti jsou ve všeobecné úctě, kněžky sexu v zavržení.

Tento text začal vznikat během pohřbu Václava Havla. Intelektuála, jehož rakev si předávali vojáci s kněžími. Místo aby je nesla skupina spoře oděných pohledných intelektuálek. Možná by se mu to líbilo víc. Nám rozhodně.

 

A klasický dovětek ke všem podobným článkům – tento článek, stejně jako všechny ostatní, které budou náboženství věnovat, jsou psány z ateistického pohledu. Jinak si to ani nedovedu představit. Nijak to nevypovídá o mém přesvědčení, které, popravdě, považuji za zcela soukromé. A omlouvám se za případné věcné chyby, jsem terapeut, nikoli teolog či antropolog. Snad mi laskavý čtenář odpustí:)


Komentáře

  1. 20. 11. 2012 09:52 / Hedvika

    Krásný článek. Zajímám se o zaniklé civilizace a porovnávám si je s tou naší a musím říct, že křesťanská církev jako taková je pro mě dvoustranná mince. Na jednu stranu vnesla celkem stabilitu do složité doby (myslím především středověk), na druhou stranu se zasloužila také o prodloužení této doby temna.Jelikož se jí nelíbil pokrok. Uměle udržovala vývoj civilizace při zemi. Je to škoda. Sama nevím, jestli věřím v nějaký posmrtný život, přesto si myslím, že kdyby zůstala křesťanská víra v takovém vyznění, jak ji možná zamýšlel sám Ježíš(existoval-li vůbec), bylo by na světě opravdu dobře. Kdyby se totiž každý choval ke svému okolí i bližním jako k blízké, milované osobě (tedy je to vlastně zásada-chovej se tak, jak se mají k tobě chovat ostatní), mohl by fungovat pokrok a při tom morální růst celé společnosti.

  2. 7. 7. 2013 20:43 / Filip

    Článek se mi moc líbí. Jak lze ale strach ze smrti vytěsnit (alespoň na úroveň kdy neobtěžuje) bez nutnosti iracionálně věřit? Mě obavy mj. ohledně smrti dost komplikují život. Psychoterapie i AD (která jsem užíval i na jiné úzkosti) pomáhala tyto obavy redukovat. Nicméně, díky jednomu zážitku na LSD jsem se jich minimálně na měsíc téměř v úplnosti zbavil (byl to nádherný měsíc, a i ty další byly příjemné..). Myslíte si – pane Rektore – že bude v dohledných 15 letech možné, aby tyto látky (psilocin, LSD, ketamin, DMT) mohli využívat terapeuti a psychiatři ve své praxi? Vždyť už i v odborné (impaktované) literatuře je důkazů o potencionálním přínosu těchto látek mraky, tak proč je to stále tabu? Jaký na to máte názor?

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

O mně

 

Jsem psychiatr a psychoterapeut, zakladatel a vedoucí firmy Terapie.Info, s.r.o, zabývající se komplexní péčí o duševní zdraví. Pracuji i v angličtině (SAE) a francouzštině (Všeobecná státní zkouška). Jsem absolvent lékařské fakulty, absolvoval jsem výcvik v hlubinné psychoterapii SUR, 4 roky individuální sebezkušenosti v gestalt terapii, kurs neverbálních technik. Nyní jsem ve výcviku v psychoanalýze, jsem kandidátem české psychoanalytické společnosti. Od roku 2005 vedu zdravotnické zařízení Terapie.Info, s.r. o zabývající se komplexní péčí o duševní zdraví, dlouhodobě jsem spolupracoval s organisacemi pečující o drogově závislé a o uprchlíky více >

Nejnovější komentáře 

  • Janna: O takovém hezkém článku jsem už dlouho snila. Mám radost. :-)
    / Práce se sny a jinými kompromisními útvary
  • ivan: Dobry den,znate kombinaci antidepresiv ktera by nahradila leky zvane psychostimulancia ? Klasicka antidepresiva rozumi se thymoleptika jsou na urcite poruchy spojene s hypersomnii jako polechatani.A tady sem zrejme narazil na hlavni problem klasickych antidepresiv-oni totiz...
    / Ach ta chemie….
  • Jiří: Jako laik uvažujete dobře, bohužel homosexualita není vyřazena z nemocí bezdůvodně. Nemůžou za to hormony, které produkuje mozek, nýbrž hormony v děloze (Není to potvrzené) Z tohoto pohledu se staví homosexualita na stejnou úroveň jako...
    / Proč se bojíme homosexuálů (a židů)

Facebook